Hlavní využití ginu je do různých chutných a velice populárních alkoholických koktejlů. V podstatě se tento alkohol v čisté podobě už moc nepije.
Výroba koktejlů je také důvodem, proč vznikají další zajímavé příchutě ginu se stále novými přírodními složkami. To mu vytváří trochu alchymistický obraz a mnozí lidé míchání koktejlů z ginu považují za umělecký obor.
Gin je destilát nizozemského původu, který se hojně rozšířil ve Velké Británii. Výroba pevného nápoje tohoto druhu se připisuje lékárníkovi De La Boei, který bádal nad novými léčebnými postupy pro léčení poruch trávení. Jeho výrobní postup pro výrobu destilátu se zachoval a podle jeho receptury se vyrábí dodnes. Lékárník experimentoval s destilací pšenice a ječmene a pro zlepšení chuti přidával k destilátu jalovec. Svůj výtvor nazval Jenever a netušil, že tak stvořil první značku ginu. Jeho „medicínu“ si lidé velice oblíbili a užívali ji na střevní a kardiovaskulární problémy.
Gin a poprask ve Velké Británii
Britové projevili o tento nápoj ohromný zájem a začali ho ve velkém dovážet do země. Za pár let už měli i vlastní výrobu. Oproti whisky to byl levný nápoj s jednoduchou výrobou a jeho kouzlu propadl celý národ od dětí přes těhotné ženy až po vojáky a penzisty. To pro národ znamenalo pohromu a trvalo velmi dlouho, než se země přes různá opatření a zákazy tohoto nešvaru zbavila.
Výroba ginu
Gin se dnes vyrábí stejným způsobem, jakým se vyráběl před staletími. Pouze se modernizovalo výrobní zařízení ve výrobnách. Stále se k výrobě používá směs ječmene a pšenice, které se fermentují. Po první destilaci se k roztoku přidávají byliny, koření, bobulky v macerovaném stavu. Různé výroby mají různé přísady, pouze jalovec je stanovený jako nenahraditelná složka všech nápojů.
Rostlinné přísady jsou klíčovou součástí konečného produktu a ovlivňují celkovou kvalitu nápoje. Většinou se přidává 5-6 druhů přísad.
