Když jsem byla malé dítě, tak jsem záviděla všem okolo, když měli počítač. A také vůbec jsem nechápala, proč já jako dítě, když mi bylo sedm let, tak já jediné dítě jsem z ulice nemohla mít tablet anebo mobil anebo také počítač. Vždycky jsem si počítač moc přála. Proč jsem nemohla mít počítač stejně jako ostatní děti a moji kamarádi. Nejhorší na tom bylo, že dokonce i můj starší bratr a také moje nejlepší kamarádka už měli svůj vlastní počítač a taky mobilní telefon. Bratr byl o dva a půl roku starší, než jsem byla já. Takže sice chápu, že bratr byl první, kdo měl tyto technické vymoženosti ve formě mobilního telefonu a počítače, ale zase mi to přišlo nespravedlivé.
Proč bratr musel dostat ihned obě věci, zatímco já ani jednu? Třeba bych pochopila, kdyby bratr dostal počítač a já třeba tablet anebo mobilní telefon. Jenomže já jsem nedostala vůbec nic. To by bylo sedm let a v té době už bylo zcela normální, že i malé děti měly mobilní telefon anebo počítač. Tak kde byl problém a kde byla chyba? Moje máma a otec mi řekli, že bratr dostal počítač a mobilní telefon kvůli škole.
A mobilní telefon kvůli škole, aby mohl zavolat rodičům, aby pro něj přijeli, kdyby mu nejel autobus ze školy. A počítač dostal kvůli tomu, že ho potřeboval do školy, kde mají online žákovskou knížku anebo také online domácí úkoly. Sice chápu, že dnešní doba je taková online a že počítač je úplně potřeba, ale já jako dítě jsem také chtěla mít něco, se budou mít ostatní kolem mě. Dokonce i jedna moje kamarádka, která byla o rok mladší než já, tak ona také měla doma počítač a mobilní telefon. Myslím si, že asi moji rodiče považovali mobil nebo počítač pro malé dítě asi zbytečný. Jinak si to vážně neumím představit. Jenomže v dnešní době každý v práci chce, ať umí každý s počítačem. A když se to naučí dítě rychle, tak tím lépe.
