Byli jste už nÄ›kdy zamilovanÃ? Řeknu vám, že láska je opravdu krásný cit. Ale taky vám Å™eknu, že když se tÅ™eba zamilujete Å¡patnÄ›, že vás to může opravdu hodnÄ› trápit a může vás to trápit dlouho. A to dny, týdny, mÄ›sÃce anebo také roky. A hlavnÄ› bych chtÄ›la zmÃnit, že když se tÅ™eba do nÄ›koho zamilujete a on vám city a lásku neopÄ›tuje, tak vám Å™eknu, že je to velice smutné. Ale také vlastnÄ› nemusà být láska jako taková láska mezi mužem a ženou anebo láska mezi manžely. Milenec a milenka. Tohle tedy vůbec ne. Můžete také zažÃvat lásku k dÃtÄ›ti, a to je potom mateÅ™ská láska. Já si myslÃm, že asi každá žena tohle nÄ›kdy zažila. Také já si myslÃm, že mnoho žen, právÄ› když zažÃvá tuto lásku v mateÅ™stvÃ, tak jsou opravdu skvÄ›lé mámy, protože majà své dÄ›ti rády.
SamozÅ™ejmÄ›, že tohle nenà úplná povinnost a nenà to úplnÄ› normálnÃ. Nenà to vždycky tak, protože nÄ›které ženy jednoduÅ¡e majà dÄ›ti, ale vůbec je nemajà rády. Tohle mi pÅ™ijde naprosto nelogické a absolutnÄ› nechápu, jak to pÅ™Ãroda takhle mohla zaÅ™Ãdit. ZjednoduÅ¡enÄ›, která žena vlastnÄ› nebude mÃt své dÃtÄ› ráda, že vlastnÄ› tady vůbec nepomůže žádná mateÅ™ská láska. Co má tohle znamenat? Proto jsem si Å™ekla, že jsem opravdu ráda, že já mám takové Å¡tÄ›stÃ, že pÅ™Ãroda mÄ› to udÄ›lala tak, že já vlastnÄ› své každé dÃtÄ› úplnÄ› miluji.
Mám tÅ™i dÄ›ti a vůbec se mi nikdy nestalo, že bych tÅ™eba nÄ›jak pochybovala, jestli to, a to mám ráda anebo jestli mám nÄ›jaké dÃtÄ› radÅ¡i anebo ne. Já jsem máma se vÅ¡Ãm vÅ¡udy a máma se vÅ¡Ã péÄà a láskou. A péÄi rozdÄ›lujà mezi své tÅ™i dÄ›ti. SamozÅ™ejmÄ›, že mám také manžela a toho také nadevÅ¡e miluji a vůbec si nedokážu pÅ™edstavit, co bych dÄ›lala, kdybych nemÄ›la partnera, kdybych nemÄ›la manžela. V manželovi mám opravdu oporu a jsem ráda, že jsme spolu. My jsme s partnerem taková skvÄ›lá dvojka. A myslÃm si, že také mnoho lidà by nám mohlo závidÄ›t. My jsme spolu už deset let a skoro téměř se nehádáme. Â